Úvodní strana Informace o klubu Mužské týmy Mládežnické týmy Archiv zpráv a výsledků Sponzoři Kontakty
 

 
 
 
 
     
 

6.1.2004
Rozhovor se Zbyňkem Macurou...

--
Kde jsi trávil letošního Silvestra, prozradíš své novoroční předsevzetí a podařilo se Ti udržet po kapříkovi svou váhu? Co se týká váhy, tak za posledních 10 let mi těch 66 kg +-1 kg se stalo neměnnými ať už se konají slavnosti, hody nebo naopak držím hladovku. Ty kila mi snad vydrží až do smrti J. Letošního Silvestra jsem původně chtěl strávit na Hutisku se Sršni, ale bohužel se objevily problémy s topením a tak jsme vyrazili společně s Beruškou za přáteli do Čeladné na chatu na "konci vesnice". Silvestr byl super, protože tam bylo super prostředí a super lidi. Až na to ráno, kdy místo aut zbyly jen sněhové koule a pokud někdo chtěl odjet, tak se musel prostě proházet lopatou … S novoročním předsevzetím to u mě není tak žhavé, protože si myslím, že důležitá rozhodnutí či předsevzetí si můžeš udělat během roku a je to se stejným významem. Ale v osobním životě bychom rádi začali s Beruškou někde samostatně bydlet a ve florbale mé cíle jsou stejné jako před sezónou - POSTUP!!! Kdo myslíš, že se na prvním tréninku objeví s největším přírůstkem? Neuvažuješ jako trenér, na příští svátky o nějakém převažování před svátky a po nich, mohlo by se tak dostat nějakých pár korunek do klubové kasičky?? S největším přírůstkem se myslím objeví Sir Štamposký, který sežere na počkání na co přijde J. Letos o převažování neuvažuji, ale pro zpříjemní atmosféry vánočních svátků v klubu bychom mohli něco vymyslet - ostatně každá koruna do klubové kasičky je dobrá!!! Jaký je Tvůj názor na nápad spoluhráče Radima Maňáka, který přišel s tím, že nejhorší z tréninku se bude před zápasem "pyšnit" v pyžamu s nápisem ROŽNOVSKÝ DŘEVÁK? Můj názor na Manyho je pořád stejný - je to sličný pardubický VOŘECH, ale ty jsi se ptal, na jeho nápad ohledně pyžama. Určitě super, protože jak ho známe, tak všechny jeho nápady mají svoji váhu/neváhu. Jen bych upřesnil, že do pyžama se neobleče nejhorší z tréninku, ale bude hrát na posledním tréninku před soutěžními zápasy soutěž v nájezdech na gólmany a kdo v této soutěži bude největším dřevákem na tréninku tak ten si obleče i avizované PYŽAMO. Tohoto pyžama si mohli již někteří povšimnout na Vánočním turnaji v Kopřivnici, jak bys zhodnotil hru rožnovského týmu na tomto turnaji? Těžko hodnotit podle jednoho turnaje hru týmu, zejména když se jedná o nesoutěžní přátelské zápasy, ale sami hráči musí vědět, jestli do toho dali všechno. Soupeře jsme zde měli kvalitní - prvoligové juniory z Vítkovic, leadra 1. SM ligy VIKINGS Kopřivnici i leadra SM přeboru divize střed domácí FBC. Takže jsme papírově byli asi nejslabším týmem. Prohráli jsme těsně 3:4 s domácími, remizovali s VIKINGS a snad jen v posledním zápase s kluky z Vítkovic jsme tahali po porážce 2:6 výrazně za kratší konec. Musíme hodně zapracovat na osobní obraně a taky zlepšit naši produktivitu v zakončování, ale celkově jsem byl spokojen. Pokud nás pozvou příští rok, rádi se sem budeme myslím vracet. Co bys řekl o extempore Lukáše Jurajdy, který ponechal své spoluhráče na pospas osudu při zápasech v Litoveli? NEOMLUVITELNÉ!!! Jednoznačně. Takoví hráči si musí své věci srovnat ve své hlavě, protože nehrají ani tenis ani golf, kdy jejich výpadky postihnou pouze je samotné. Hrajeme týmový soutěž a extempore jednoho hráče ovlivňuje hráče ostatní. Pokud se snaží být od začátku sezóny základními stavebními kameny, pak musí být profesionály se vším všude. Máme snad první takový případ a proto z toho nechci dělat ukvapené závěry. Lukáš se potrestal sám, proto jsem již nevymýšlel jiné tresty a vzal ho zpět do týmu a počítám s ním dále pro sezónu. Chtěl bych ale jinak říct, že vzhledem k tomu, že tímto případem jsem získal nejen já ale i ostatní jistou dávku zkušenosti, tak v případě podobných případů v budoucnu se zasadím o takové potrestání, které by se dalo porovnat přibližně k vyřazení daného člověka minimálně do konce sezóny z našeho týmu. Při těchto zápasech rovněž chyběl Standa Barabáš, jak to vypadá s jeho působením v Rožnově pro další půlku sezóny? Tak tady mám mnohem příznivější zprávy. Se Standou jsme si vážně promluvili právě na Vánočním turnaji v Kopřivnici a dohodli jsme se na působení minimálně do konce letošní sezóny při splnění určitých podmínek. Víme o Tobě, že jsi velký sportovní nadšenec a kromě florbalu jsi měl i několik jiných sportovních aktivit, jaké tedy? Sportovním nadšencem jsem se možná už narodil, ale když to vezmu závodně, tak nejdříve jsem hrál za Rožnov lední hokej, kam mě zlákali kámoši ze základky. Souběžně s ním jsem začal zanedlouho začal hrát za Rožnov házenou. Poté, co jsem hrál za starší žáky a juniorku v Zubří, tak jsem toho už měl hodně a rozhodl se pokračovat dále pouze v házené. S přechodem na univerzitu do Zlína jsem se pokusil prorazit v tehdy prvoligových mužích ve Zlíně, ale příliš se mi tam nedařilo. Z letargie mě právě dostal florbal a s klukama z výšky jsem se stal členem florbalového týmu Panthers Otrokovice. Tam jsem působil velice dlouho nejen jako hráč, ale i jako rozhodčí či trenér. Bohužel jsem se již tolik neprosazoval jako hráč, spíše jako trenér. Poté, co jsem se probojoval s našimi JUNIORKAMI a STARŠÍMI ŽÁKYNĚMI do 1. ligy ŽEN (což osobně považuji za obrovský úspěch), se nám náš prvoligový vstup příliš nevydařil a my byli po úvodních 5 kolech na poslední příčce. Aby holky dostaly nový rytmus i herní pohodu, byli mi doporučeno si najít nástupce. No nebylo to v té době věru lehké, ale skončil jsem s trénováním a protože jsem neměl pocit, že další setrvání v klubu by nebylo přínosem, hledal jsem si klub nový. Dnes již hraji svoji 2. sezónu v našem týmu SRŠŇŮ. A při těchto závodních sportech jsem hrál rekreačně i chvilkově závodně volejbal (šestkový i plážový), fotbal, tenis, basketbal atd. Sám doufám, že u sportu zůstanu ještě dlouho, protože lepší relaxaci neznám. Kdy ses rozhodl zkusit florbal a co Tě k tomu vedlo? Kde ses s ním poprvé setkal? Vzpomeneš si na svůj první zápas, nebo dokonce i gól? Kdy jsem se rozhodl zkusit florbal a co mě k Tomu vedlo - už jsem o tom psal, ale na Obchodní akademii ve Valmezu jsme s hokejkami a děravým míčkem hrávali a v hodinách TV, takže odsud mám první zkušenosti, i když jsem vlastně nevěděl, že hraji florbal. No a závodně jak už jsem odpovídal výše mě k tomu přivedli kámoši z univerzity. Na svůj první soutěžní zápas i gól si pamatuji. Byl to turnaj v Pohořelicích, kdy jsme ještě hráli s Panthers Otrokovice JM ligu. Nepamatuji si soupeře, ale měl jsem hned na začátku obrovské štěstí na spoluhráče, neboť jsem se tenkrát dostal do 1. pětky k centrovi (a obrovské osobnosti v té době v JM lize) Petrovi Hrabcovi a jeho velice šikovnému pravém křídlu Vencovi Nuhlíčkovi (mimochodem tento hráč letos hraje 1. ligu za pražské Bohemians). Hrál jsem jim tenkrát levé křídlo. Při jednom z trestných úderů jsem se k nim přimotal a dostal od "Hrabčáka" přihrávku do které jsem jen tak plácnul a najednou to bylo v síti. Měl jsem obrovskou radost a ani si neuvědomoval jak na mě všichni kolem mě křičí: "No tak vidíš vole, běž si pro ten míček, ať si ho můžeš schovat!!!" Bohužel, míček nemám, ale zážitek zůstal. A svůj první gól v dresu Sršňů si taky dobře pamatuji, neboť jsem ho dal taky hned v prvním soutěžním zápase za Sršně, kdy jsem dorazil odraženou střelu od mantinelu za zády bezmocného gólmana týmu Boca Juniors a nastartoval tak střelecký koncert Sršňů v tomto zápase. Jaké jsou dosud tvé největší florbalové úspěchy? A podělíš se s námi o tvůj dosud největší zážitek z tohoto sportu? Největší florbalové úspěchy?? Začnu trenérskými, kdy jsem dovedl tým JUNIOREK a STARŠÍCH ŽÁKYŇ Panthers Otrokovice do 1. FLORBALOVÉ LIGY ŽEN, minulý rok se mi povedlo dovést tým starších žáků jižní Moravy k premiérovému vítězství v celostátním republikovém finále - předcházející rok jsme skončili těsně druzí za týmem severní Moravy a za úspěch snad lze považovat i minuloroční účast týmu Sršňů v kvalifikaci pro 4. ligu (i když jsme nakonec nepostoupili a tento úkol nám zůstal na letošní rok - postoupit do 4. ligy). Mezi hráčské úspěchy řadím vybojování s týmem Panthers Otrokovice 3. celostátní ligu ve florbale mužů (tým v ní působí dodnes). S jádrem tohoto týmu doplněným o hráče Znojma, Jihlavy, Kopřivnice aj. jsme dokázali v posledních letech vyhrát prestižní Prague Open (při účasti několika prvoligových mužstev), vyhráli jsme také turnaj v Mariánských Lázních (opět při účasti několika prvoligových mužstev) a skončili jsme před 3 roky čtvrtí na Czech Open, což byl asi největší úspěch ze všech, neboť na tomto největším florbalovém turnaji na světě je mnoho zahraničních účastníků a takový úspěch se jen tak opakovat asi nebude. Pro upřesnění musím dodat, že to nebylo v kategorii ELITE, které se účastní pouze špičková prvoligová mužstva, ale v B-kategorii, kde jsou všechna ostatní mužstva z celého světa včetně těch prvoligových, které se nedostaly do kategorie ELITE. K hráčským úspěchům řadím také 2. místo na AKADEMICKÉM MISTROVSTVÍ REPUBLIKY, kdy jsme reprezentovali naši univerzitu. Asi nemám největší florbalový zážitek jeden, ale několik, protože každé vítězství je obrovským zážitkem. Největší radostí je vždy radost ostatních z úspěchu. Spousta hráčů má před zápasy nějaké své rituály, máš také nějaký? Jo, jo, ale ten má asi řada z nás, a to je návštěva "VELKÉ STRANY" před zápasem - bez toho to prostě nikdy pořádně neodehrajete J!!! Prožil už i nějaký nezapomenutelný okamžik v černožlutém sršním dresu? No určitě jich už pár bylo, když si třeba vzpomenu na Manyho lob téměř přes celé hřiště, který skončil v síti nebo Pavel Kubiš, který se hlásil do "C" týmu, na otázku, zda chce hrát za "A" či "B" tým nebo když mi otevřel bratr Lukáše Jurajdy a mě spadla brada, že se Lukáš není schopen ani doplazit před dveře bytu a to měl za 2 hodiny hrát zápas - prostě pořád se něco děje!!! A vo tom to je?! Loni jsi touto dobou přestoupil do Rožnova z Otrokovic, proč ses rozhodl hájit zrovna barvy 1.FbK Rožnov, z místa bydliště to nemáš zrovna blízko… No chtěl jsem být v klubu, který bude sídlit ve městě, které mi má co říct a vzhledem k tomu, že jsem v Rožnově téměř 20 let bydlel a stále tu žijí moji rodiče, tak jsem to u Vás zkusil. Vaše přátelské přijetí bylo velmi příjemné. Jinak musím velice pochválit webmastera Vašich stránek, neboť nejlepší a nejpřesnější informace jsem získal právě zde. Jsi dosud spokojený v tomto klubu? Určitě ano. Získal jsem zde zázemí a důležitý je taky pocit, že mám pořád co dát i jako trenér Vám ostatním v klubu. Z hráčského pohledu, vzhledem k tomu, že se mě asi už nikdy nebude prvoligový hráč jsem se taky ocitl v klubu, kterému můžu pomoci - to je taky pro mě velice důležité. A v neposlední řadě jsme suprová parta včetně fanclubu a všech našich zpřízněnců, sponzorů atd. Loni jsi dostal důvěru, a stal ses zároveň hrajícím trenérem, jak jsi spokojen s družstvem z této pozice? Udělali jsme pokrok jako mužstvo, o tom není pochyb. Pomalu mizí hra na náhodu a my získáváme jistotu v herním systému, který se snažíme praktikovat. To tu předtím chybělo. Velkou členskou základnu a realizaci všech členů jsme vyřešili založením B-týmu a juniorky. Myslím, že pěknou třešničkou na dortu v této sezóně by jistě byl postup do 4. ligy, o který se od začátku sezóny snažíme. Abych nás ale jen nechválil, tak je jedním dechem třeba dodat, že nám stále ještě zbývá spoustu florbalového týmu dohnat - jednoduše práci máme v tomto ohledu jistě ještě na pěkně dlouho. Určitě každý kdo Tě zná, také ví, že jsi v Otrokovicích trénoval tamní Panterky, jak bys s odstupem času svou práci ohodnotil? Když vezmu realitu, tak jsme dokázali během 2 sezón postoupit s velmi mladým týmem až do 1. ligy žen. To je neoddiskutovatelný fakt a maximální úspěch. Bohužel v této prvoligové sezóně se tento mladý a psychicky velmi nevyzrálý týmem nedokázal s tímto faktem srovnat a ani já jako trenér jsem na to nenašel správný recept. Ovšem pro holky (mimochodem 3 z nich jsou v reprezentaci České republiky juniorek a v závěru letošního roku nás budou reprezentovat na mistrovství světa) to byla obrovská zkušenost. Musím ale sportovně uznat, že to byla v té době má první velká trenérská zkušenost a když se zpětně ohlédnu, tak jsem natropil taky spoustu chyb. Tak tato skutečnost byla zase vynikají pro mě. Příště se spoustě věcí budu snažit vyvarovat nebo se na ně lépe připravit a nepodcením je. Snad to už pocítili někteří z týmu Sršňů. Jsi srdcem ještě Panther nebo už Sršeň? Tak na to je velice těžké odpovědět. Určitě dneska dýchám za Sršně a jsem jim ochoten velice mnoho obětovat, ale nikdy nezapomenu na partu v Otrokovicích, na kamarády, kamarádky a všechny okolo, kteří zde byli. Je mi jen líto, že jsem odcházel za takových okolností, jaké byly. Dodnes jsem nedokázal některé rány u mě u druhé strany zacelit. Určitě se o to ještě pokusím, pokud bude mít i druhá strana o to zájem, protože všichni, kterých se to týká za to stojí. V místním klubu se proslýchá, že založení ženského týmu není rozhodně věcí nemožnou, měl bys případně chuť tým žen trénovat?? J Ne. Asi jsi nečekal tak ráznou odpověď, ale mám to přece jenom daleko a už i u těch mužů mi chybí více než jedna pořádná tréninková jednotka týdně. Na druhou stranu, miluju jednu ženu a s tou budeme doufám trénovat do konce života J. Jak hodnotíš dosavadní průběh rožnovských (A, B, Junioři) týmů v této sezóně? Podle očekávání. "A" tým hraje o špici a tím i o postup do 4. ligy, "B" tým hraje o prestiž a taky snad i pro zábavu a junioři sbírají zkušenosti do nadcházející sezóny. Rožnov hraje v páte lize již třetí sezónu, myslíš, že by si postup do vyšší soutěže již zasloužil? Nemyslím, já to vím. Minulý rok to nevyšlo - byli jsme nevyzrálí, ale letos je to náš jediný společný cíl. Když se to nepovede budu hodně zklamaný, ale život půjde dál. Pokud se to letos Rožnovu nepodaří, tipnul by sis vítěze letošního ročníku SM-Přeboru divize Západ? Netipnul, protože Rožnovu se to podaří. Nikdo v naší lize není lepší, proto když to nevyhrajeme my, tak to bude překvapení a překvapení netipuji. Rožnov dosud neměl možnost si zahrát na nějakém větším turnaji, byl bys pro kdyby se Rožnov nějakého takového zúčastnil, byl bys ochoten hrát? Určitě. Každá taková zkušenost může být dobrá. A hlavně větší turnaje nejsou na jeden den, takže bychom určitě zase sblížili partu J. Když se v Rožnově na jaře rozhodovalo o přihlášení týmu do dalšího ročníku Českého poháru byl jsi proti, stojíš si za svým rozhodnutím i před dalším ročníkem? Osobně si myslím, že v těchto zápasech se dá získat dost zkušeností a v zápasech o něco jde. Na turnajích i těch zvučných, nehrají kolikrát družstva na plný plyn… Byl bych proti i letos. Je to jednoduché - myslím si že peníze, které to stojí jsou vyhozené. Raději 2 turnaje jiné než finančně náročný Český pohár. Je pravda, že možná tam špičková mužstva hrají na plný plyn, ale abychom my s takovým mužstvem hráli vyrovnaný zápas, tak potřebujeme buď obrovskou hromadu štěstí nebo ten poloviční plyn. Nejsme na takové úrovni, abychom dokázali hrát za normálních okolností vyrovnaně s druholigovými či prvoligovými mužstvy. To je realita - nechci tím shazovat náš tým. A prohrávat o 10 branek a připadat si na hřišti já mužak ratlík, který se honí celý zápas za míčkem, který nikdy nechytí - děkuji nechci. Pokud chci vidět špičkovstva, zajedu si na některé ligové zápasy či například na Czech Open. Mám z toho lepší požitek a nestojí mě to tolik. Určitě jako velký florbalový nadšenec dění ve florbalu dobře sleduješ a máš tedy i svůj oblíbený tým, kterému fandíš, o jaký jde? Vidíš to, nemám. Fandím všem mužstvům v první lize, které hrají kombinační a útočný florbal. Jak dlouho plánuješ ještě u florbalu zůstat? To nevím, dokud zdraví dovolí hráčsky a poté se uvidí. Jsou důležité věci v životě, které člověk musí řadit v životě i před ten náš florbal. Chtěl bys třeba v budoucnu pokračovat jako trenér? (Pokud ano bylo by to v Rožnově?) No vidíš, na to jsem v předchozí otázce záměrně neodpovídal, protože to nevím. K Sršňům jsem přilnul a pokud to bude možné, ničemu se nebráním. Víme o Tobě, že velice nerad prohráváš nejen ve florbalu, prozradíš nám koho se Ti zatím nepodařilo porazit, třeba v osobním životě…J No tak to Ti můžu říct, že věcí, které mě v osobním životě štvou nebo které jsem ještě nepřekonal, tak ty se objevují dnes a denně. Nebudu tady nic jmenovat, snad jen Tě chci ubezpečit, že prozatím jsem toho více překonal a porazil než naopak. Mám to v povaze, jsem soutěživý a žádný flegmatik a tak asi v tom životě budu ještě několikrát poražen, ale člověk se vždycky musí odrazit a pak se dostane i přes mety, které předtím nepřekonal. Děkuji Ti za rozhovor a přeji Ti abys měl v životě pokud možno co nejméně porážek…J Díky, to samé přeji Tobě a na závěr chci popřát všech Sršňům pořádná žihadla J.