|
|
Rozhovor
se Zbyňkem Macurou...
|
--
Kde
jsi trávil letošního Silvestra, prozradíš své
novoroční předsevzetí a podařilo se Ti udržet
po kapříkovi svou váhu? Co
se týká váhy, tak za posledních 10 let mi těch
66 kg +-1 kg se stalo neměnnými ať už se konají
slavnosti, hody nebo naopak držím hladovku.
Ty kila mi snad vydrží až do smrti J. Letošního
Silvestra jsem původně chtěl strávit na Hutisku
se Sršni, ale bohužel se objevily problémy s
topením a tak jsme vyrazili společně s Beruškou
za přáteli do Čeladné na chatu na "konci vesnice".
Silvestr byl super, protože tam bylo super prostředí
a super lidi. Až na to ráno, kdy místo aut zbyly
jen sněhové koule a pokud někdo chtěl odjet,
tak se musel prostě proházet lopatou … S novoročním
předsevzetím to u mě není tak žhavé, protože
si myslím, že důležitá rozhodnutí či předsevzetí
si můžeš udělat během roku a je to se stejným
významem. Ale v osobním životě bychom rádi začali
s Beruškou někde samostatně bydlet a ve florbale
mé cíle jsou stejné jako před sezónou - POSTUP!!!
Kdo myslíš, že se na
prvním tréninku objeví s největším přírůstkem?
Neuvažuješ jako trenér, na příští svátky o nějakém
převažování před svátky a po nich, mohlo by
se tak dostat nějakých pár korunek do klubové
kasičky?? S největším
přírůstkem se myslím objeví Sir Štamposký, který
sežere na počkání na co přijde J. Letos o převažování
neuvažuji, ale pro zpříjemní atmosféry vánočních
svátků v klubu bychom mohli něco vymyslet -
ostatně každá koruna do klubové kasičky je dobrá!!!
Jaký je Tvůj názor na nápad spoluhráče Radima
Maňáka, který přišel s tím, že nejhorší z tréninku
se bude před zápasem "pyšnit" v pyžamu s nápisem
ROŽNOVSKÝ DŘEVÁK? Můj názor na Manyho je
pořád stejný - je to sličný pardubický VOŘECH,
ale ty jsi se ptal, na jeho nápad ohledně pyžama.
Určitě super, protože jak ho známe, tak všechny
jeho nápady mají svoji váhu/neváhu. Jen bych
upřesnil, že do pyžama se neobleče nejhorší
z tréninku, ale bude hrát na posledním tréninku
před soutěžními zápasy soutěž v nájezdech na
gólmany a kdo v této soutěži bude největším
dřevákem na tréninku tak ten si obleče i avizované
PYŽAMO. Tohoto pyžama si mohli již někteří
povšimnout na Vánočním turnaji v Kopřivnici,
jak bys zhodnotil hru rožnovského týmu na tomto
turnaji? Těžko hodnotit podle jednoho turnaje
hru týmu, zejména když se jedná o nesoutěžní
přátelské zápasy, ale sami hráči musí vědět,
jestli do toho dali všechno. Soupeře jsme zde
měli kvalitní - prvoligové juniory z Vítkovic,
leadra 1. SM ligy VIKINGS Kopřivnici i leadra
SM přeboru divize střed domácí FBC. Takže jsme
papírově byli asi nejslabším týmem. Prohráli
jsme těsně 3:4 s domácími, remizovali s VIKINGS
a snad jen v posledním zápase s kluky z Vítkovic
jsme tahali po porážce 2:6 výrazně za kratší
konec. Musíme hodně zapracovat na osobní obraně
a taky zlepšit naši produktivitu v zakončování,
ale celkově jsem byl spokojen. Pokud nás pozvou
příští rok, rádi se sem budeme myslím vracet.
Co bys řekl o extempore Lukáše Jurajdy, který
ponechal své spoluhráče na pospas osudu při
zápasech v Litoveli? NEOMLUVITELNÉ!!! Jednoznačně.
Takoví hráči si musí své věci srovnat ve své
hlavě, protože nehrají ani tenis ani golf, kdy
jejich výpadky postihnou pouze je samotné. Hrajeme
týmový soutěž a extempore jednoho hráče ovlivňuje
hráče ostatní. Pokud se snaží být od začátku
sezóny základními stavebními kameny, pak musí
být profesionály se vším všude. Máme snad první
takový případ a proto z toho nechci dělat ukvapené
závěry. Lukáš se potrestal sám, proto jsem již
nevymýšlel jiné tresty a vzal ho zpět do týmu
a počítám s ním dále pro sezónu. Chtěl bych
ale jinak říct, že vzhledem k tomu, že tímto
případem jsem získal nejen já ale i ostatní
jistou dávku zkušenosti, tak v případě podobných
případů v budoucnu se zasadím o takové potrestání,
které by se dalo porovnat přibližně k vyřazení
daného člověka minimálně do konce sezóny z našeho
týmu. Při těchto zápasech rovněž chyběl Standa
Barabáš, jak to vypadá s jeho působením v Rožnově
pro další půlku sezóny? Tak tady mám mnohem
příznivější zprávy. Se Standou jsme si vážně
promluvili právě na Vánočním turnaji v Kopřivnici
a dohodli jsme se na působení minimálně do konce
letošní sezóny při splnění určitých podmínek.
Víme o Tobě, že jsi velký sportovní nadšenec
a kromě florbalu jsi měl i několik jiných sportovních
aktivit, jaké tedy? Sportovním nadšencem
jsem se možná už narodil, ale když to vezmu
závodně, tak nejdříve jsem hrál za Rožnov lední
hokej, kam mě zlákali kámoši ze základky. Souběžně
s ním jsem začal zanedlouho začal hrát za Rožnov
házenou. Poté, co jsem hrál za starší žáky a
juniorku v Zubří, tak jsem toho už měl hodně
a rozhodl se pokračovat dále pouze v házené.
S přechodem na univerzitu do Zlína jsem se pokusil
prorazit v tehdy prvoligových mužích ve Zlíně,
ale příliš se mi tam nedařilo. Z letargie mě
právě dostal florbal a s klukama z výšky jsem
se stal členem florbalového týmu Panthers Otrokovice.
Tam jsem působil velice dlouho nejen jako hráč,
ale i jako rozhodčí či trenér. Bohužel jsem
se již tolik neprosazoval jako hráč, spíše jako
trenér. Poté, co jsem se probojoval s našimi
JUNIORKAMI a STARŠÍMI ŽÁKYNĚMI do 1. ligy ŽEN
(což osobně považuji za obrovský úspěch), se
nám náš prvoligový vstup příliš nevydařil a
my byli po úvodních 5 kolech na poslední příčce.
Aby holky dostaly nový rytmus i herní pohodu,
byli mi doporučeno si najít nástupce. No nebylo
to v té době věru lehké, ale skončil jsem s
trénováním a protože jsem neměl pocit, že další
setrvání v klubu by nebylo přínosem, hledal
jsem si klub nový. Dnes již hraji svoji 2. sezónu
v našem týmu SRŠŇŮ. A při těchto závodních sportech
jsem hrál rekreačně i chvilkově závodně volejbal
(šestkový i plážový), fotbal, tenis, basketbal
atd. Sám doufám, že u sportu zůstanu ještě dlouho,
protože lepší relaxaci neznám. Kdy ses rozhodl
zkusit florbal a co Tě k tomu vedlo? Kde ses
s ním poprvé setkal? Vzpomeneš si na svůj první
zápas, nebo dokonce i gól? Kdy jsem se rozhodl
zkusit florbal a co mě k Tomu vedlo - už jsem
o tom psal, ale na Obchodní akademii ve Valmezu
jsme s hokejkami a děravým míčkem hrávali a
v hodinách TV, takže odsud mám první zkušenosti,
i když jsem vlastně nevěděl, že hraji florbal.
No a závodně jak už jsem odpovídal výše mě k
tomu přivedli kámoši z univerzity. Na svůj první
soutěžní zápas i gól si pamatuji. Byl to turnaj
v Pohořelicích, kdy jsme ještě hráli s Panthers
Otrokovice JM ligu. Nepamatuji si soupeře, ale
měl jsem hned na začátku obrovské štěstí na
spoluhráče, neboť jsem se tenkrát dostal do
1. pětky k centrovi (a obrovské osobnosti v
té době v JM lize) Petrovi Hrabcovi a jeho velice
šikovnému pravém křídlu Vencovi Nuhlíčkovi (mimochodem
tento hráč letos hraje 1. ligu za pražské Bohemians).
Hrál jsem jim tenkrát levé křídlo. Při jednom
z trestných úderů jsem se k nim přimotal a dostal
od "Hrabčáka" přihrávku do které jsem jen tak
plácnul a najednou to bylo v síti. Měl jsem
obrovskou radost a ani si neuvědomoval jak na
mě všichni kolem mě křičí: "No tak vidíš vole,
běž si pro ten míček, ať si ho můžeš schovat!!!"
Bohužel, míček nemám, ale zážitek zůstal. A
svůj první gól v dresu Sršňů si taky dobře pamatuji,
neboť jsem ho dal taky hned v prvním soutěžním
zápase za Sršně, kdy jsem dorazil odraženou
střelu od mantinelu za zády bezmocného gólmana
týmu Boca Juniors a nastartoval tak střelecký
koncert Sršňů v tomto zápase. Jaké jsou dosud
tvé největší florbalové úspěchy? A podělíš se
s námi o tvůj dosud největší zážitek z tohoto
sportu? Největší florbalové úspěchy?? Začnu
trenérskými, kdy jsem dovedl tým JUNIOREK a
STARŠÍCH ŽÁKYŇ Panthers Otrokovice do 1. FLORBALOVÉ
LIGY ŽEN, minulý rok se mi povedlo dovést tým
starších žáků jižní Moravy k premiérovému vítězství
v celostátním republikovém finále - předcházející
rok jsme skončili těsně druzí za týmem severní
Moravy a za úspěch snad lze považovat i minuloroční
účast týmu Sršňů v kvalifikaci pro 4. ligu (i
když jsme nakonec nepostoupili a tento úkol
nám zůstal na letošní rok - postoupit do 4.
ligy). Mezi hráčské úspěchy řadím vybojování
s týmem Panthers Otrokovice 3. celostátní ligu
ve florbale mužů (tým v ní působí dodnes). S
jádrem tohoto týmu doplněným o hráče Znojma,
Jihlavy, Kopřivnice aj. jsme dokázali v posledních
letech vyhrát prestižní Prague Open (při účasti
několika prvoligových mužstev), vyhráli jsme
také turnaj v Mariánských Lázních (opět při
účasti několika prvoligových mužstev) a skončili
jsme před 3 roky čtvrtí na Czech Open, což byl
asi největší úspěch ze všech, neboť na tomto
největším florbalovém turnaji na světě je mnoho
zahraničních účastníků a takový úspěch se jen
tak opakovat asi nebude. Pro upřesnění musím
dodat, že to nebylo v kategorii ELITE, které
se účastní pouze špičková prvoligová mužstva,
ale v B-kategorii, kde jsou všechna ostatní
mužstva z celého světa včetně těch prvoligových,
které se nedostaly do kategorie ELITE. K hráčským
úspěchům řadím také 2. místo na AKADEMICKÉM
MISTROVSTVÍ REPUBLIKY, kdy jsme reprezentovali
naši univerzitu. Asi nemám největší florbalový
zážitek jeden, ale několik, protože každé vítězství
je obrovským zážitkem. Největší radostí je vždy
radost ostatních z úspěchu. Spousta hráčů
má před zápasy nějaké své rituály, máš také
nějaký? Jo, jo, ale ten má asi řada z nás,
a to je návštěva "VELKÉ STRANY" před zápasem
- bez toho to prostě nikdy pořádně neodehrajete
J!!! Prožil už i nějaký nezapomenutelný okamžik
v černožlutém sršním dresu? No určitě jich
už pár bylo, když si třeba vzpomenu na Manyho
lob téměř přes celé hřiště, který skončil v
síti nebo Pavel Kubiš, který se hlásil do "C"
týmu, na otázku, zda chce hrát za "A" či "B"
tým nebo když mi otevřel bratr Lukáše Jurajdy
a mě spadla brada, že se Lukáš není schopen
ani doplazit před dveře bytu a to měl za 2 hodiny
hrát zápas - prostě pořád se něco děje!!! A
vo tom to je?! Loni jsi touto dobou přestoupil
do Rožnova z Otrokovic, proč ses rozhodl hájit
zrovna barvy 1.FbK Rožnov, z místa bydliště
to nemáš zrovna blízko… No chtěl jsem být
v klubu, který bude sídlit ve městě, které mi
má co říct a vzhledem k tomu, že jsem v Rožnově
téměř 20 let bydlel a stále tu žijí moji rodiče,
tak jsem to u Vás zkusil. Vaše přátelské přijetí
bylo velmi příjemné. Jinak musím velice pochválit
webmastera Vašich stránek, neboť nejlepší a
nejpřesnější informace jsem získal právě zde.
Jsi dosud spokojený v tomto klubu? Určitě
ano. Získal jsem zde zázemí a důležitý je taky
pocit, že mám pořád co dát i jako trenér Vám
ostatním v klubu. Z hráčského pohledu, vzhledem
k tomu, že se mě asi už nikdy nebude prvoligový
hráč jsem se taky ocitl v klubu, kterému můžu
pomoci - to je taky pro mě velice důležité.
A v neposlední řadě jsme suprová parta včetně
fanclubu a všech našich zpřízněnců, sponzorů
atd. Loni jsi dostal důvěru, a stal ses zároveň
hrajícím trenérem, jak jsi spokojen s družstvem
z této pozice? Udělali jsme pokrok jako
mužstvo, o tom není pochyb. Pomalu mizí hra
na náhodu a my získáváme jistotu v herním systému,
který se snažíme praktikovat. To tu předtím
chybělo. Velkou členskou základnu a realizaci
všech členů jsme vyřešili založením B-týmu a
juniorky. Myslím, že pěknou třešničkou na dortu
v této sezóně by jistě byl postup do 4. ligy,
o který se od začátku sezóny snažíme. Abych
nás ale jen nechválil, tak je jedním dechem
třeba dodat, že nám stále ještě zbývá spoustu
florbalového týmu dohnat - jednoduše práci máme
v tomto ohledu jistě ještě na pěkně dlouho.
Určitě každý kdo Tě zná, také ví, že jsi
v Otrokovicích trénoval tamní Panterky, jak
bys s odstupem času svou práci ohodnotil?
Když vezmu realitu, tak jsme dokázali během
2 sezón postoupit s velmi mladým týmem až do
1. ligy žen. To je neoddiskutovatelný fakt a
maximální úspěch. Bohužel v této prvoligové
sezóně se tento mladý a psychicky velmi nevyzrálý
týmem nedokázal s tímto faktem srovnat a ani
já jako trenér jsem na to nenašel správný recept.
Ovšem pro holky (mimochodem 3 z nich jsou v
reprezentaci České republiky juniorek a v závěru
letošního roku nás budou reprezentovat na mistrovství
světa) to byla obrovská zkušenost. Musím ale
sportovně uznat, že to byla v té době má první
velká trenérská zkušenost a když se zpětně ohlédnu,
tak jsem natropil taky spoustu chyb. Tak tato
skutečnost byla zase vynikají pro mě. Příště
se spoustě věcí budu snažit vyvarovat nebo se
na ně lépe připravit a nepodcením je. Snad
to už pocítili někteří z týmu Sršňů. Jsi srdcem
ještě Panther nebo už Sršeň? Tak na to je
velice těžké odpovědět. Určitě dneska dýchám
za Sršně a jsem jim ochoten velice mnoho obětovat,
ale nikdy nezapomenu na partu v Otrokovicích,
na kamarády, kamarádky a všechny okolo, kteří
zde byli. Je mi jen líto, že jsem odcházel za
takových okolností, jaké byly. Dodnes jsem nedokázal
některé rány u mě u druhé strany zacelit. Určitě
se o to ještě pokusím, pokud bude mít i druhá
strana o to zájem, protože všichni, kterých
se to týká za to stojí. V místním klubu se
proslýchá, že založení ženského týmu není rozhodně
věcí nemožnou, měl bys případně chuť tým žen
trénovat?? J Ne. Asi jsi nečekal tak ráznou
odpověď, ale mám to přece jenom daleko a už
i u těch mužů mi chybí více než jedna pořádná
tréninková jednotka týdně. Na druhou stranu,
miluju jednu ženu a s tou budeme doufám trénovat
do konce života J. Jak hodnotíš dosavadní
průběh rožnovských (A, B, Junioři) týmů v této
sezóně? Podle očekávání. "A" tým hraje o
špici a tím i o postup do 4. ligy, "B" tým hraje
o prestiž a taky snad i pro zábavu a junioři
sbírají zkušenosti do nadcházející sezóny. Rožnov
hraje v páte lize již třetí sezónu, myslíš,
že by si postup do vyšší soutěže již zasloužil?
Nemyslím, já to vím. Minulý rok to nevyšlo -
byli jsme nevyzrálí, ale letos je to náš jediný
společný cíl. Když se to nepovede budu hodně
zklamaný, ale život půjde dál. Pokud se to
letos Rožnovu nepodaří, tipnul by sis vítěze
letošního ročníku SM-Přeboru divize Západ?
Netipnul, protože Rožnovu se to podaří. Nikdo
v naší lize není lepší, proto když to nevyhrajeme
my, tak to bude překvapení a překvapení netipuji.
Rožnov dosud neměl možnost si zahrát na nějakém
větším turnaji, byl bys pro kdyby se Rožnov
nějakého takového zúčastnil, byl bys ochoten
hrát? Určitě. Každá taková zkušenost může
být dobrá. A hlavně větší turnaje nejsou na
jeden den, takže bychom určitě zase sblížili
partu J. Když se v Rožnově na jaře rozhodovalo
o přihlášení týmu do dalšího ročníku Českého
poháru byl jsi proti, stojíš si za svým rozhodnutím
i před dalším ročníkem? Osobně si myslím,
že v těchto zápasech se dá získat dost zkušeností
a v zápasech o něco jde. Na turnajích i těch
zvučných, nehrají kolikrát družstva na plný
plyn… Byl bych proti i letos. Je to jednoduché
- myslím si že peníze, které to stojí jsou vyhozené.
Raději 2 turnaje jiné než finančně náročný Český
pohár. Je pravda, že možná tam špičková mužstva
hrají na plný plyn, ale abychom my s takovým
mužstvem hráli vyrovnaný zápas, tak potřebujeme
buď obrovskou hromadu štěstí nebo ten poloviční
plyn. Nejsme na takové úrovni, abychom dokázali
hrát za normálních okolností vyrovnaně s druholigovými
či prvoligovými mužstvy. To je realita - nechci
tím shazovat náš tým. A prohrávat o 10 branek
a připadat si na hřišti já mužak ratlík, který
se honí celý zápas za míčkem, který nikdy nechytí
- děkuji nechci. Pokud chci vidět špičkovstva,
zajedu si na některé ligové zápasy či například
na Czech Open. Mám z toho lepší požitek a nestojí
mě to tolik. Určitě jako velký florbalový
nadšenec dění ve florbalu dobře sleduješ a máš
tedy i svůj oblíbený tým, kterému fandíš, o
jaký jde? Vidíš to, nemám. Fandím všem mužstvům
v první lize, které hrají kombinační a útočný
florbal. Jak dlouho plánuješ ještě u florbalu
zůstat? To nevím, dokud zdraví dovolí hráčsky
a poté se uvidí. Jsou důležité věci v životě,
které člověk musí řadit v životě i před ten
náš florbal. Chtěl bys třeba v budoucnu pokračovat
jako trenér? (Pokud ano bylo by to v Rožnově?)
No vidíš, na to jsem v předchozí otázce záměrně
neodpovídal, protože to nevím. K Sršňům jsem
přilnul a pokud to bude možné, ničemu se nebráním.
Víme o Tobě, že velice nerad prohráváš nejen
ve florbalu, prozradíš nám koho se Ti zatím
nepodařilo porazit, třeba v osobním životě…J
No tak to Ti můžu říct, že věcí, které mě
v osobním životě štvou nebo které jsem ještě
nepřekonal, tak ty se objevují dnes a denně.
Nebudu tady nic jmenovat, snad jen Tě chci ubezpečit,
že prozatím jsem toho více překonal a porazil
než naopak. Mám to v povaze, jsem soutěživý
a žádný flegmatik a tak asi v tom životě budu
ještě několikrát poražen, ale člověk se vždycky
musí odrazit a pak se dostane i přes mety, které
předtím nepřekonal. Děkuji Ti za rozhovor
a přeji Ti abys měl v životě pokud možno co
nejméně porážek…J Díky, to samé přeji Tobě
a na závěr chci popřát všech Sršňům pořádná
žihadla J.
|
|
|
|