| |
| |
|
Muži „A“ tento týden zasáhnou do mistrovských bojů…
|
--
Poslední 2 srpnové víkendy probíhalo 1. a 2. kolo Poháru České Pojišťovny, které určilo Sršňům, nasazeným přímo do 3. kola, jejich soupeře. Sršni naopak těchto 2 posledních srpnových týdnů využili k intenzívnímu tréninku a zároveň si čas zpestřili 2 přátelskými zápasy. K oběma bodům a zároveň malinko k ambicím mužstva se nám poté vyjádřil také trenér Macura. Zároveň si dovolujeme naše čtenáře upozornit, že v tomto měsíci si postupně popovídáme o všech rožnovských družstvech, které letos zasáhnou do ligových bojů.
Přátelské zápasy
Před 1. mistrovským zápasem Sršni sehráli 2 přátelská utkání – nejdříve se vypravili do Bystřice pod Hostýnem, kde měl 4-denní soustředění tým se stejnou ligovou příslušenství a velmi dlouhým názvem - Sanasport Gullivers Sokol Brno I a poté doma přivítali slovenský extraligový tým - Grashoppers Žilinu. Vraťme se tedy k týmu Brna, který se na konci minulé sezóny prezentoval velmi vyrovnanými výsledky a předváděl jednu z nejlepších her mezi druholigovými týmy. Utkání v Bystřici pod Hostýnem připomínalo lehkou sinusoidu – nejdříve vedli hráči Brna 1:0, aby Sršni 3 góly v řadě v polovině utkání vedli 3:1. Brněnští nakonec stav otočili a na konci utkání se radovali z vítězství 5:3. Přestože se jednalo o přátelský zápas, v některých momentech to na hřišti i mírně jiskřilo. Brněnský trenér Zahradníček byl po zápase spokojený s výsledkem, detaily o hře Brněnských si však již nechal pro sebe, nicméně určitě byl rád za porovnání před sezónou s našimi Sršni.
Ke druhému přátelskému zápasu tentokrát přicestovaly do Rožnova Kobylky ze Žiliny. Rožnov se již v minulosti s tímto soupeřem měl možnost porovnat, proto se v Rožnově očekávalo utkání mírně vyhecovanější – tak typické pro slovenské týmy. Ovšem Žilina v Rožnově překvapila velmi pohledným florbalem, a pokud někteří domácí hráči měli před zápasem náznaky podcenění, tak již v průběhu první třetiny museli svůj názor přehodnotit a uznat florbalovou kvalitu soupeře. Skóre otevřeli sice hosté v 5. minutě zápasu, ovšem poté 30 min neskórovali a domácí tak v polovině utkání vedli 3:1. Do konce 2. třetiny padly ještě 2 branky – po jedné na každé straně. Do 3. třetiny vstoupili lépe hosté ze Slovenska a snížili na 3:4. V zápětí mohli domácí zvýšit zpět na dvoubrankové vedení, ale nevyužili jak trestného střílení, tak následné přesilové hry a ani několika vypracovaných gólových šancí v posledních 10 minutách zápasu. Trest přišel půl minuty před koncem, kdy hosté při power play vyrovnali. Nakonec zápas rozhodly samostatné nájezdy, ve kterých byli domácí úspěšnější.
Pohled trenéra Macury: „Oba soupeři měli svou kvalitu. Brněnské jsme z ligy znali a myslím si, že na konci loňské sezóny měli snad nejlepší formu ze všech účastníků ligy. Během zápasu jsme si vyzkoušeli 2-3 prvky, které se snažíme do hry zabudovat. S něčím jsem byl spokojen, ale také se ukázalo, že některé varianty pro naše mužstvo zabudováváme příliš brzy. I u soupeře bylo vidět, že ke své typické hře z minulé sezóny vymyslel 1-2 obměny, aby dokázal reagovat na průběh zápasu. Zápas splnil naše očekávání. Ani pro domácí zápas se Žilinou jsme nebyli úplně kompletní, nicméně nepřipouštěli jsme si, že bychom mohli s extraligovým slovenským celkem prohrát. Osobně jsem čekal daleko vyhrocenější zápas a už před jeho začátkem jsem kluky upozorňoval, že se jedná především o přípravu a je důležité se hlavně do sezóny nezranit. Upřímně mě však Kobylky ze Žiliny překvapily, když se u nás prezentovaly pohledným kombinačním florbalem. Troufám si tvrdit, že v utkání jsme měli více ze hry, ale nakonec po remízovém stavu po 60 minutách mohly vyhrát obě mužstva. Tentokrát jsme měli více štěstí. V zápase jsme již moc netestovali, pouze se soustředili na dodržování základních florbalových mechanismů a bylo i na klucích vidět, že se v zápase asi cítili mírně lépe, než před týdnem s Brnem.“
3. kolo Poháru České Pojišťovny – mise do Opavy
Sršni letos poprvé zažívají pozici nasazeného týmu v poháru. V minulých letech si vždy od prvních kol vybojovávali postupové mety a v jednom tyto zápasy s relativně slabšími soupeři měly význam – mohla se testovat sestava a taktika v zápasech, což je 10x lepší, než to pilovat na tréninku. Letos, po výsledcích v minulé sezóně a menší změně pohárového systému, byli nasazeni do 3. kola a soupeř jim tak vzešel z dvojice FBK Panthers Ratíškovice a S.K. P.E.M.A. Opava. Ratíškovice se z 1. kola prokousaly jen velmi těsně, když ve skupině měly statistiku 1 výhry, 1 remízy a 2 proher. Přesto se nakonec jako 2 šťastní postupující ze 4 míst ze všech moravských skupin do 2. kola probily. Naopak Opava skupinou prošla jako nůž máslem, když remizovala pouze v 1. zápase s Krnovem 4:4, ale poté 3 výhrami potvrdila jasné 1. místo ve skupině. Opavští hráli turnaj pouze na 2 pětky – ještě bez letošních týmových posil, přesto si Letohrad i Nový Jičín budou jistě zápas pamatovat – přece jenom 21 respektive 15 branek asi nedostávají každý den.
Do 2. kola tak již Opava nastoupila na kompletní 3 útoky a 2 obrany, a to i s některými svými letošními posilami a vyrovnaný zápas s Ratíškovicemi to byl pouze v 1. třetině, pak už se spustil opavský gólostroj, který se zastavil na skóre 2:12.
Opava se tak jeví jako velmi nepříjemný soupeř, zvláště pokud ještě kádr doplní všemi avizovanými posilami. Soupeře, které kvalitativně měla přehrát, tak skutečně přehrála a ve většině případů dokonce rozdílem třídy. Naopak soupeře rovnocenné dokázala těsně přetlačit a potvrdit tak kvalitu Slezanů. Sršně tak určitě nečeká soupeř jednoduchý, ale pojedou do Opavy v pozici mírného favorita utkání.
Pohled trenéra Macury: „Opavu jsem zažil ještě jako hráč „A“ týmu Rožnova a nikdy to nebyl jednoduchý soupeř. Především jejich domácí hala nám nikdy příliš neseděla, a když k tomu vždy domácí přidali svoji typickou bojovnost a zarputilost, tak nás několikrát dokázali i porazit. Proto určitě klukům připomenu na tréninku a ještě i před zápasem, co mohou od Opavy čekat a že na rozdíl od dosud sehraných přátelských utkání, to bude konečně první utkání s označením mistrovské. I minulý rok jsme během pohárové cesty dokázali vůlí a bojovností otočit některé pohárové zápasy a odměnou nám bylo osmifinálové utkání proti extraligovým Vítkovicím. Proto bych chtěl tento výsledek minimálně vyrovnat a tajným přáním je postup do čtvrtfinálové skupiny, kde bychom byli schopni našim věrným divákům znovu představit na domácí palubovce 1-2 extraligové týmy. Prvním krokem však je uspět ve velmi těžkém utkání, které náš čeká v Opavě.“
Úspěch a neúspěch v sezóně
Minulou sezónu se dařilo v 1. polovině soutěžního ročníku atakovat medailové příčky a také v Poháru České pojišťovny se dokázalo postoupit až do osmifinále, kde nad síly Rožnova byl extraligový vícemistr republiky – celek 1. SC WOOW Vítkovice. Tuto podzimní jízdu si s hráči užívali i domácí fanoušci a řada hráčů v té době hrála nad své možnosti. Pro 2. polovinu soutěžního ročníku došlo k několika změnám, zejména odchod Pavla Barabáše na hostování do extraligových Otrokovic znamenal značné oslabení celku a měl velký vliv na hru celého týmu.
Úzké vedení klubu se rozhodlo, vzhledem k nahraným bodům v 1. polovině, dát větší příležitost hráčům, kteří se tolik na podzim do hry nedostávali, aby získali více ligových ostruh a dokázali trenérovi, zda pro příští ročník s nimi může v elitním mužstvu počítat nebo ne. Zároveň se v 2. polovině roku již celý tým začal připravovat některými kroky na soutěžní ročník příští, tedy letošní. Valná hromada klubu, která se konala v měsíci květnu, zařadila mezi 2 hlavní priority klubu v letošní sezóně udržení soutěže 2. ligy mužů (za předpokladu udržení stávajícího kádru) a rozšíření mládežnické základny v Rožnově pod Radhoštěm a okolí.
Během letních měsíců bylo vedení Rožnova tentokrát na přestupovém poli malinko čilejší, než v letech minulých a tak se podařilo některé rožnovské týmy vhodně doplnit hráči na hostování či přestup, a to včetně elitního „A“ mužstva. Většina těchto posil se zapojila přímo do letní přípravy klubu, ale zda vhodně všichni z nich zapadnou do jednotlivých mužstev, to ukážou až první mistrovské zápasy. Nicméně, za těchto podmínek by umístění v dolní polovině tabulky bylo bráno jako neúspěch. Stejně tak se od Rožnova očekává zopakování loňského pohárového tažení. O tom, že informace, o pohybech na florbalovém poli, se šíří rychle, svědčí některé články a rozhovory umístěné na florbalových serverech, kde nás někteří dokonce považují za favority soutěže. Hezky se to sice poslouchá, ovšem je třeba si přiznat, že favority soutěže je třeba hledat především mezi celky s dlouhodobě dobrou a stabilní výkonností, jako jsou naši soupeři z Přerova, Kopřivnice či Brna.
Velikost našeho klubu a členská základna již představuje obrovský závazek našeho klubu vůči našim fanouškům, sponzorům a i vedení města, které se konečně jeví, že by se mohlo zapojit do výraznější podpory klubu. Zároveň ale si především hráči „A“ týmu musí uvědomit, že souhrn všech jejich hráčských příspěvků je minimum toho, co ve skutečnosti sezóna „A“ týmu stojí a tudíž musí očekávat na své osoby mnohem větší tlak, než v jiných družstvech klubu. Představují složku v klubu, na kterou je upřena hlavní pozornost a bude od nich vyžadována také patřičná prezentace klubu – již to není jen srandovní zapinkání v hale, ale reprezentace zavedeného klubu s velmi dobrým renomé.
Pohled trenéra Macury: „Společně s kolegou Pavlem Barabášem jsme se letos pro muže snažili připravit nejlepší podmínky, které jim dosud klub poskytoval. Začali jsme důkladnou letní přípravou, zpestřili jsme jim první trénink v hale také účastí reprezentačního trenéra ČR – pana Tomáše Trnavského, pohybovali jsme se také na „diplomatickém poli“ a získali pro Rožnov zajímavé posily.
Ty to však v našem klubu budou mít složité, neboť na ně bude vytvořen ještě větší tlak než na domácí odchovance, protože budou svou kvalitu muset prokazovat na každém tréninku a zápase – oba s Pavlem jsme rožnovští patrioti a můžu asi říci za oba, že pokud budou mít hráči rovnocennou výkonnost a budu muset vybírat mezi odchovancem a hráčem hostujícím, dostane příležitost odchovanec. Noví hráči v týmu sice v prvním momentu asi nebyli pro ostatní hráče „vítaným zbožím“ vzhledem k nejistotě základní sestavy „A“ mužstva, nicméně prozatím všichni příchozí velmi dobře zapadli do týmu a snaží se vplout do rožnovského týmového ducha, který byl vždy motorem nejlepších historických výsledků. Kádr v závěru minulé sezóny  z nás nedělal favorita ve většině utkání, naopak s kádrem pro sezónu letošní budeme muset úlohu favorita minimálně ve 2/3 utkání přijmout a uvidíme, jak se s tímto tlakem vyrovnáme. Od vedení klubu jsme museli přijmout přehodnocení cílů pro sezónu a tlačit se za umístěním v horní polovině tabulky. Předpokladem je 100% domácí úspěšnost – tedy nedobytnost „Sršního hnízda“ a pokud budeme vozit body z venkovních utkání, může být sezóna velmi úspěšná. Ani z trenérského pohledu si s Pavlem nechceme klást nízké cíle a přání máme nejvyšší, nicméně za tu dobu, co florbal dělám, můžu za sebe říct, že už jsem několikrát poznal, že dosáhnout met nejvyšších není jen o kvalitním kádru, zázemí a úsilí, ale také se v sezóně musí sejít ostatní věci – především se musí hráčům vyhýbat nemoci, zranění a tým musí táhnout za jeden provaz. Hráči sice nejsou profesionály ani poloprofesionály, naopak jako amatéři si na sezónu mírně přispívají (příjmy z hráčských příspěvků ani zdaleka nepokryjí třetinu sezónních nákladů), nicméně i tak to nehrají jen pro zábavu, neboť dnes jsme v Rožnově mezi 2-3 nejsledovanějšími sporty a členskou základnou jsme prakticky již na špici – a právě „A“ tým je tím nejlepším, co můžeme všem pochybovačům ukázat, že v Rožnově florbal děláme správnou cestou a na spojení s námi vydělávají nejen fanoušci, ale i ostatní partneři klubu či sponzoři a v neposlední řadě také vedení města.“
| | |
|
